Petr Holub z Národního památkového úřadu ocenil unikátní prvky v zámeckém pivovaru

Do historických budov zámeckého pivovaru v Březnici zavítala milá návštěva – Petr Holub z Národního památkového úřadu, územního odborného pracoviště v Brně (foto je z doby před rekonstrukcí střechy). Můžete si přečíst jeho dojmy z návštěvy.

Po objevu torza barokního komína v pivovaru ve Velkých Němčicích na Hustopečsku, který je unikátní zejména velice časným užitím kruhového průřezu horní části dříku, jsme na brněnském pracovišti Národního památkového ústavu začali hledat možné analogie pro využití při památkové obnově. Vzhledem k tomu, že se jedná o téma zcela neprobádané, nebyla tato úloha z nejlehčích, na první pohled nám však padl do oka vrchol komínu čnící nad střechy pivovaru v Březnici.

Barokní komín nad bednárnou

Po domluvě s černokosteleckým pivovarským muzeem jsme tak vděčně přijali pozvání Březnických k osobní návštěvě a možnost srovnání těchto staveb přímo na místě.
Na prvním místě je nutné říci, že pivovar Herold v Březnici je unikátem sám o sobě, od historické budovy barokního pivovaru počínaje až po vzácně dochovanou parní varnu firmy Novák & Jahn z roku 1907, nehledě na krásnou budovu chladného hospodářství z téže doby. Navíc je třeba zmínit, že březnický pivovar má ještě jeden unikát – stále dýmící historický komín. To je věc v našich pivovarech již nevídaná. Ne nadarmo je objekt prohlášen za kulturní památku.

Mimo pečlivé ohledání vlastního komína, který byl v nedávné minulosti s ohledem na statické poruchy zdiva v nadstřešní části mírně snesen, nám byla umožněna i prohlídka celé historické budovy pivovaru s erudovaným výkladem ředitele Marka Šoltése. Velice dobře je patrná klasická dispozice starého ručního provozu v ose humno-hvozd-varna-štoky. V 19. století byl starý horizontální hvozd nahrazen dnešním dvojlískovým hvozdem anglického typu, mimochodem dosud udržovaným ve funkčním stavu. Varna byla někdy v téže době překlenuta a v klenbě jsou patrné prostupy párníků dvou varních nádob. Unikátně jsou pak dochována barokní okna, okenice a jejich kování v úrovni sladové půdy, celkově řečeno celá stavba by si zasloužila podrobnější průzkum s technologickým a stavebním vyhodnocením jednotlivých částí stejně jako podrobné zpracování pramenů dostupných v archivech. Myslím, že minimálně v barokní fázi a ve fázi přerodu na moderní pivovar ve druhé polovině 19. století by se mohly výsledky výzkumu stát v podstatě referenčními pro vývoj spousty českých pivovarů.

A jak to vlastně dopadlo s porovnáním „našich“ komínů? Nutno podotknout, že se v obou případech jedná o komíny integrované do budovy, ne tedy klasické samostatně stojící průmyslové. Březnický komín je mnohem mohutnější než němčický, co se týče stavební podoby je však shodný – v úrovni zděné stavby je vystavěn na kvadratickém půdoryse, v úrovni půdy pak přechází do kruhového. Komín je omítaný, což není pro objekty průmyslového období typické. V Březnici je komín na ose budovy a vychází hřebenem střechy, v Němčicích je přistavěn k obvodové stěně pivovaru – vždy v závislosti na poloze topeniště pivovarské pánve. Zatímco němčický komín je však z klasických plných pálených cihel, ten březnický je patrně vystavěn z komínových tvarovek. To by jej mohlo datovat do mladšího období, snad mohl vzniknout v souvislosti s uvažovanou přestavbou varny ve 2. polovině 19.století. Vše by ale definitivně potvrdil či vyvrátil podrobně zpracovaný stavebně historický průzkum, tak třeba se někdy dočkáme, třeba i přiložíme ruku k dílu.

Takže březničtí děkujeme za Váš čas a ochotu.

Dej Bůh štěstí Vám, Vašemu dílu i pivovaru

Petr Holub, Národní památkový ústav, územní odborné pracoviště v Brně

Napsat komentář